Oxymóron s.r.o. aneb Tres faciunt collegium

O básnických obratech v obchodním právu  

- krátká úvaha o souvislosti Máchova Máje a § 11 Zákona 90/2012 Sb 

Co si představíte, když se řekne „společnost“?

Nejspíš skupinu osob. Nejméně tří, může jich ale být mnohem více. Něco je spojuje - společný zájem, původ, kultura, historie. Pojem společnost v nejširším smyslu může označovat celé lidstvo (globální společnost) 1), 2). Už od antického Říma se traduje výrok „Tres faciunt collegium“ („Tři tvoří společnost“ nebo „tři tvoří spolek“) 3). Vyjadřuje přesvědčení, že pro vytvoření plnohodnotného společenství je potřeba, aby se sešli alespoň tři lidé. Byla to jedna z římskoprávních zásad, podle níž bylo také možno veřejně vystupovat či přednášet za účasti nejméně tří osob.

Slovo společnost se dá použít i k popisu situace, která týká pouhých dvou osob. (Například „Ve tvé společnosti omládnu“, nebo „V jeho společnosti se necítím dobře.“.) Pořád je to někdo s někým, společníci jsou nejméně dva. V obecném chápání je společnost obvykle mnohoúhelník, ve zvláštní situaci úsečka. Jednočlenná společnost je contradictio in adjecto 4), protimluv. Něco jako kulatý čtverec, černá běloba, demokratická diktatura. Spojení navzájem se vylučujících slov je výrazovým prostředkem poezie, zde se nazývá oxymóron 5). (Např. Karel Hynek Mácha, Máj: „zborcené harfy tón.…, mrtvé milenky cit“ 6), 7) ).

Většina zákonů České republiky pojmy společnost a společník používá v souladu s jejich obecným významem. Společnost ve smyslu vztahu nejméně dvou osob, společník ve smyslu osoby, která má vztah k nejméně jedné další osobě. Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb) 8) výslovně stanoví, že společnost zaniká, klesne-li počet jejích členů pod dva (§ 2745). Zákon o církvích a náboženských společnostech (Zákon č. 3/2002 Sb.) definuje náboženskou společnost jako společenství osob (§ 3), bezpochyby tedy s použitím množného čísla 9). Trestní zákoník (Zákon č. 40/2009 Sb.) 10). užívá slovo společnost v nejširším významu, zejména v souvislosti s ochranou společnosti (tj. všech osob ve státě) před následky trestných činů.

Zmatení pojmů může nastat při setkání s právnickými osobami, které Zákon o obchodních společnostech a družstvech (Zákon 90/2012 Sb., 11). řadí pod pojem obchodní korporace. Obchodní korporace se dále dělí na obchodní společnosti a družstva (§ 1). Zatímco družstva jsou definována jako „společenství neuzavřeného počtu osob..“ které má „nejméně 3 členy“ (§ 552), pro obchodní společnosti takový požadavek na počet členů neplatí. Zákon výslovně počítá s kapitálovou společností (tj. společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost) která je od počátku založena jako jednočlenná (contradictio in adjecto). Připouští rovněž, že společnost se k singularitě dopracuje soustředěním podílů do rukou jednoho člena (§ 11). V souladu s touto zmatečnou terminologií se termín společník používá i pro osobu, která žádné partnery nikdy neměla, nebo pro osobu, která o všechny společníky z různých důvodů přišla.

Neobstojí případná námitka, že protimluv dostatečně řeší další přívlastky (kapitálová spol., … spol. s ručením omezeným, … akciová spol.). Jednočlenná společnost je contradictio in adjecto vždy, stejně jako kulatý čtverec. Další nekonfliktní přívlastek to nespraví (srovnej výrazy kulatý čtverec, kulatý zelený čtverec, kulatý čtverec s modrými proužky).

Nesejde na původu této anomálie. Podstatné je, že stejný pojem se v několika zákonech používá ve vzájemném rozporu. Zákon 90/2012 Sb. přitom pojem společnost používá v kontradikci s jeho obecným chápáním i pro podnik tvořený a zastoupený jedinou osobou. Je to chyba. Právo slouží široké veřejnosti, jeho pojmy by měly být v nejvyšší možné míře snadno srozumitelné i laikům.

Dura lex, sed lex, zákon je zákon (doslovně: tvrdý zákon, ale zákon), je další z pravidel, která si evropská společnost nese už od dob antického Říma. Prostý občan zákony dodržuje, bouřit se mu nepřísluší. Berme tedy se stoickým klidem skutečnost, že poetika obchodního práva užívá oxymóron v míře, o jaké se juristickému koncipientu K. H. Máchovi při práci na jeho Máji ani nesnilo. Legislativci a zákonodárci by si však jednou, až přijde čas na novelizaci Zákona 90/2012 Sb., mohli dát práci s hledáním slov, jež by bez násilí na jejich obecném významu umožnila zachytit skutečnost, že mnoho podnikatelů žádného společníka nemá. Jako podnět k zamyšlení dávám možnost nahradit v příslušných normách slovo společnost slovem podnik, slovo „společník“ slovem „vlastník“ nebo „podnikatel“. Výrazy „jednočlenný podnik (s ručením omezeným, akciový, kapitálový), jediný vlastník a/nebo jediný podnikatel snad žádný konflikt mezi podmětem a přívlastkem neskrývají.

 

Citace

1)      Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. hlavní editor: Zdeněk R. Nešpor. Online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost

2)       Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. hlavní editor: Zdeněk R. Nešpor. Online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost,_společenská_skutečnost_(MSgS)

3)      https://cs.wikipedia.org/wiki/Tres_faciunt_collegium

4)      https://cs.wikipedia.org/wiki/Contradictio_in_adjecto

5)      https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxymóron

6)      https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_Mácha

7)      https://cs.wikipedia.org/wiki/Máj_(Karel_Hynek_Mácha)

8)      Zákon č. 89/2012 Sb, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

9)      Zákon č. 3/2002 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-3

10)   Zákon č. 40/2009 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40

11)   Zákon 90/2012 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90

 ________________________________________________________________________________

Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb)

§ 2716

(    (1) Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.

§ 2745

Zemře-li společník, aniž je ujednáno, že společenská smlouva platí i pro jeho dědice, zaniká společnost, měla-li dva společníky. …..

 

Rovněž pro příbuzný pojem spolek definuje Občanský zákoník minimální počet členů:

§ 214

Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.

__________________________________________________________________________________

Zákon o církvích a náboženských společnostech (Zákon č. 3/2002 Sb.)

§ 3 Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)       církví a náboženskou společností dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry,…

_____________________________________________________________________________________

__

Trestní zákoník (Zákon č. 40/2009 Sb.)

používá pojem  společnost v jeho širším významu, zejména v souvislosti s ochranou společnosti před následky trestných činů, např:

§ 46

(1) Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže ….. lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti.

§ 49

(2) Účelem dohledu je

a) sledování a kontrola chování pachatele, čímž je zajišťována ochrana společnosti a snížení možnosti opakování trestné činnosti …..

___________________________________________________________________________________

Zákon o obchodních společnostech a družstvech (Zákon 90/2012 Sb.)

 

§ 1

(1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva.

(2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

 

Jednočlenná společnost

§ 11

(1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel.

(2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou.

______________________________________________________________________

Výklad pojmu společnost v české Wikipedii

https://cs.wikipedia.org/wiki/Společnost

Společnost je skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a může mít i svou vlastní kulturu a instituce. Členové společnosti mohou pocházet z různých etnických skupin, mohou ale mít i různý věk, pohlaví, státní příslušnost nebo náboženské vyznání. Společnost může být např. národ, občané státu nebo širší kulturní skupina (např. západní kultura). Společnost je rovněž označení pro zájmová seskupení typu řádů (například církevních atd.), profesních skupin, odborných organizací, ale i jiných sdružení či spolků.^[1] Společností lze tak rozumět specifický sociální útvar, zpravidla účelově uspořádaný s vlastním, od jiných sociálních útvarů více nebo méně odlišným hodnotovým a normativním systémem, jímž realizuje své cíle. Jde tedy o sociální systém v nejobecnějším a nejširším slova smyslu, který je abstrakcí.^[2]

_______________________________________________________________________

Heslo společnost ve slovníku Všeobecná encyklopedie, Diderot, 1999