Oxymóron s.r.o. aneb Tres faciunt collegium
O básnických obratech v obchodním právu
- krátká úvaha o souvislosti Máchova Máje a § 11 Zákona 90/2012 Sb
Co si představíte, když se řekne „společnost“?
Nejspíš skupinu osob. Nejméně tří, může jich ale být mnohem
více. Něco je spojuje - společný zájem, původ, kultura, historie. Pojem společnost v nejširším smyslu může
označovat celé lidstvo (globální společnost) 1), 2).
Už od antického Říma se traduje výrok „Tres
faciunt collegium“ („Tři tvoří společnost“ nebo „tři tvoří spolek“) 3). Vyjadřuje
přesvědčení, že pro vytvoření plnohodnotného společenství je potřeba, aby se
sešli alespoň tři lidé. Byla to jedna z římskoprávních zásad, podle níž bylo
také možno veřejně vystupovat či přednášet za účasti nejméně tří osob.
Slovo společnost se
dá použít i k popisu situace, která týká pouhých dvou osob. (Například „Ve tvé společnosti omládnu“, nebo „V jeho společnosti se necítím dobře.“.)
Pořád je to někdo s někým, společníci
jsou nejméně dva. V obecném
chápání je společnost obvykle mnohoúhelník,
ve zvláštní situaci úsečka. Jednočlenná společnost je contradictio in adjecto 4), protimluv. Něco jako kulatý čtverec, černá
běloba, demokratická diktatura. Spojení navzájem se vylučujících slov je výrazovým prostředkem poezie, zde se nazývá oxymóron 5). (Např. Karel Hynek Mácha, Máj: „zborcené
harfy tón.…, mrtvé milenky cit“ 6), 7) ).
Většina zákonů České republiky pojmy společnost a společník používá
v souladu s jejich obecným významem. Společnost ve smyslu vztahu nejméně
dvou osob, společník ve smyslu osoby, která má vztah
k nejméně jedné další osobě. Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb) 8) výslovně stanoví, že společnost zaniká, klesne-li počet jejích
členů pod dva (§ 2745). Zákon o církvích a
náboženských společnostech (Zákon č. 3/2002 Sb.) definuje náboženskou
společnost jako společenství osob (§ 3), bezpochyby tedy s použitím
množného čísla 9). Trestní
zákoník (Zákon č. 40/2009 Sb.) 10). užívá slovo společnost v nejširším významu,
zejména v souvislosti s ochranou společnosti (tj. všech osob ve státě)
před následky trestných činů.
Zmatení pojmů může nastat při setkání s právnickými osobami,
které Zákon o obchodních společnostech a družstvech (Zákon 90/2012 Sb., 11). řadí pod pojem obchodní korporace. Obchodní korporace
se dále dělí na obchodní společnosti a
družstva (§ 1). Zatímco družstva
jsou definována jako „společenství
neuzavřeného počtu osob..“ které má „nejméně
3 členy“ (§ 552), pro obchodní společnosti takový požadavek na počet členů
neplatí. Zákon výslovně počítá s kapitálovou
společností (tj. společnost
s ručením omezeným nebo akciová společnost) která je od počátku založena
jako jednočlenná (contradictio in adjecto).
Připouští rovněž, že společnost se k singularitě dopracuje soustředěním
podílů do rukou jednoho člena (§ 11). V souladu s touto zmatečnou terminologií se
termín společník používá i pro
osobu, která žádné partnery nikdy neměla, nebo pro osobu, která o všechny
společníky z různých důvodů přišla.
Neobstojí případná námitka, že protimluv dostatečně řeší
další přívlastky (kapitálová spol., … spol. s ručením omezeným, … akciová
spol.). Jednočlenná společnost je contradictio in adjecto vždy, stejně
jako kulatý čtverec. Další nekonfliktní přívlastek to nespraví (srovnej výrazy kulatý čtverec, kulatý zelený čtverec,
kulatý čtverec s modrými proužky).
Nesejde na původu této anomálie. Podstatné je, že stejný pojem se v několika zákonech používá ve vzájemném rozporu. Zákon 90/2012 Sb. přitom pojem společnost používá v kontradikci s jeho obecným chápáním i pro podnik tvořený a zastoupený jedinou osobou. Je to chyba. Právo slouží široké veřejnosti, jeho pojmy by měly být v nejvyšší možné míře snadno srozumitelné i laikům.
Dura lex, sed lex,
zákon je zákon (doslovně: tvrdý zákon, ale zákon), je další
z pravidel, která si evropská společnost nese už od dob antického Říma. Prostý
občan zákony dodržuje, bouřit se mu nepřísluší. Berme tedy se stoickým klidem skutečnost, že poetika obchodního práva užívá oxymóron v míře, o jaké se juristickému
koncipientu K. H. Máchovi při práci na jeho Máji ani nesnilo. Legislativci a zákonodárci by si však jednou, až přijde
čas na novelizaci Zákona 90/2012 Sb., mohli dát práci s hledáním slov, jež
by bez násilí na jejich obecném významu umožnila zachytit skutečnost, že mnoho
podnikatelů žádného společníka nemá. Jako
podnět k zamyšlení dávám možnost nahradit v příslušných normách slovo společnost
slovem podnik, slovo „společník“ slovem „vlastník“
nebo „podnikatel“. Výrazy „jednočlenný
podnik (s ručením omezeným, akciový, kapitálový), jediný vlastník a/nebo jediný
podnikatel snad žádný konflikt mezi podmětem a přívlastkem neskrývají.
Citace
1)
Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV
ČR, v.v.i. hlavní editor: Zdeněk R. Nešpor. Online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost
2)
Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav
AV ČR, v.v.i. hlavní editor: Zdeněk R. Nešpor. Online: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost,_společenská_skutečnost_(MSgS)
3)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tres_faciunt_collegium
4)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Contradictio_in_adjecto
5)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxymóron
6)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_Mácha
7)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Máj_(Karel_Hynek_Mácha)
8)
Zákon č. 89/2012 Sb, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
9)
Zákon č. 3/2002 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-3
10)
Zákon č. 40/2009 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
11)
Zákon 90/2012 Sb., https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90
Občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb)
§ 2716
( (1) Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit
jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.
§ 2745
Zemře-li společník, aniž je ujednáno, že společenská smlouva platí i pro jeho dědice, zaniká společnost, měla-li dva společníky. …..
Rovněž pro
příbuzný pojem spolek
definuje Občanský zákoník minimální počet členů:
§ 214
Zákon o církvích a náboženských
společnostech (Zákon č. 3/2002 Sb.)
§ 3 Pro účely
tohoto zákona se rozumí
a)
církví a náboženskou
společností dobrovolné společenství
osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady
a projevy víry,…
_____________________________________________________________________________________
__
Trestní zákoník (Zákon č. 40/2009
Sb.)
používá pojem společnost
v jeho širším významu, zejména v souvislosti s ochranou společnosti před
následky trestných činů, např:
§ 46
(1) Od
potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje
účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže ….. lze důvodně očekávat, že
již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti.
§ 49
(2) Účelem dohledu je
a) sledování a kontrola chování pachatele, čímž je zajišťována ochrana společnosti a snížení možnosti opakování trestné činnosti …..
___________________________________________________________________________________
Zákon o obchodních společnostech a
družstvech (Zákon 90/2012 Sb.)
§ 1
(1) Obchodními
korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva.
(2) Společnostmi
jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“),
společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová
společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
Jednočlenná společnost
§ 11
(1) Kapitálovou společnost může založit
jediný zakladatel.
(2) Kapitálová
společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech
podílů v jeho rukou.
______________________________________________________________________
Výklad pojmu společnost v české Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Společnost
Společnost je skupina jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy
a může mít i svou vlastní kulturu a instituce. Členové
společnosti mohou pocházet z různých etnických skupin, mohou
ale mít i různý věk, pohlaví, státní příslušnost nebo náboženské vyznání.
Společnost může být např. národ, občané státu nebo
širší kulturní skupina (např. západní kultura). Společnost je rovněž označení pro zájmová seskupení
typu řádů (například církevních atd.), profesních skupin, odborných organizací, ale i
jiných sdružení či spolků.[1] Společností
lze tak rozumět specifický sociální útvar, zpravidla účelově uspořádaný s
vlastním, od jiných sociálních útvarů více nebo méně odlišným hodnotovým a
normativním systémem, jímž realizuje své cíle. Jde tedy o sociální systém v
nejobecnějším a nejširším slova smyslu, který je abstrakcí.[2]
_______________________________________________________________________

